COSERE | 151 2.1. Role v supervizi V některých školských systémech si supervize našla cestu i do škol, ačkoli původně měla klíčové místo v kontextu poradenství a sociální práce. Definice supervize Pojem supervize evokuje “nadhled”, takže se někdy může stát, že v některých systémech může jít o formalizovaný proces, který má prvek kontroly. Supervize může být kontrolou dodržování standardů a postupů práce, profesionality a etiky. Je však zřejmé, že supervize, která má kontrolní prvky, nemusí mít vždy formativní charakter. Z praktických důvodů je supervize v mnoha školských systémech úzce spjata s hodnocením práce. To je ve skutečnosti v rozporu s účelem supervize, kterým je podněcování profesního růstu a rozvoje (např. Sullivan & Glanz, 2013). Má-li mít supervize vliv na profesní rozvoj a posilovat kolegiální vztahy, je vhodnější humanistické pojetí dobrovolné vzájemné supervize, tj. nedirektivní a podpůrné. V tomto pojetí by supervize měla – podobně jako mentoring a koučování – poskytovat bezpečný prostor pro vyjadřování nejistot a obtíží v práci. V supervizi učitel nachází čas a prostor pro získání energie. Supervize vnáší do jeho/její práce jasnost a vytváří příležitost ke změně (Shohet & Shohet, 2020). Kdo je supervizor? Pokud chápeme supervizi jako druh kontrolního procesu, pak by supervizorem mohl být nadřízený – například ředitel školy. Ve školské praxi se spíše setkáváme spíše s pozorováním (hospitacemi), tedy návštěvou ředitelů ve třídách, kteří pak poskytují učitelům zpětnou vazbu. Na skutečnou supervizi však ředitelé obvykle nemají čas a vztah nadřízený – podřízený obvykle limituje otevřenost supervidovaných. Někteří ředitelé navíc obvykle poskytují supervizi spíše intuitivně, protože ne vždy mají potřebné vzdělání k poskytování nehodnotící supervize (April & Bouchamma, 2015). Při nedirektivní vzájemné supervizi může být supervizorem kterýkoli kolega, který dokáže navázat a udržovat kolegiální vztah, vést rozhovor a poskytovat formativní zpětnou vazbu (DuFour & Eaker, 2004). Supervizor by měl mít znalosti a zkušenosti v tématech, která superviduje, ale vždy záleží na cílech supervize. Pokud je supervize zaměřena na vztahové problémy, může být supervizorem učitele například i psycholog, zatímco v případě výukových postupů by bylo vhodnější, aby měl supervizor přímou zkušenost s výukou. Dobrý supervizor by měl také průběžně hodnotit svou práci, vzdělávat se v oblasti supervize a supervizních nástrojů a vyhledávat supervizi vlastní práce.
RkJQdWJsaXNoZXIy NzYwNDE=