COSERE | 21 2.3.6. Victor Harold Vroom – teorie očekávání Teorie vychází z předpokladu, že lidé se snaží maximalizovat příjemné a minimalizovat nepříjemné. To znamená, že lidé se budou chovat tak, aby dosáhli nejlepšího výsledku nebo odměny. Čím více si tedy zaměstnanec výsledku cení, tím více bude motivován k jeho dosažení a čím více úsilí vynaloží, aby uspěl, tím větší je jistota, že získá uspokojivou odměnu. Teorie očekávání propojuje motivaci, úsilí a výkon a sleduje tři proměnné: očekávání, instrumentalitu a valenci. Očekávání (O) Pokud zaměstnanec vynakládá úsilí, očekává určitý výsledek. Pokud jej nedosáhne, nebude motivován k dalšímu úsilí, a proto nebude s výsledkem spokojen. Instrumentalita (I) Pokud není zaměstnanec přesvědčen, že výsledek je zásadní pro získání odměny, nebude motivován, výsledku není dosaženo a zaměstnanec není spokojen. Je důležité poznamenat, že odměna nemusí být vždy taková, jakou zaměstnanec zpočátku očekával. Valence (V) Valence znamená, jak moc je výsledek ceněn, pokud je vůbec ceněn. Čím více si zaměstnanec cení určité odměny, tím spokojenější bude se svým úsilím. Odměna nemusí být velkolepá, ale musí mít pro zaměstnance význam. Motivační síla (MS) = očekávání (O) x instrumentalita (I) x valence (V) Pokud jsou O, I nebo V nulové, rovnice selhává, což znamená, že motivace je nízká nebo neexistuje.
RkJQdWJsaXNoZXIy NzYwNDE=