COSERE | 29 1.1. Kolegialita a její význam Jedním z podstatných aspektů, který zaujímá významné místo v profesní etice učitele, je kolegialita. Kolegialita mezi učiteli předpokládá stálou připravenost ke spolupráci, nezištnou a otevřenou výměnu pedagogických zkušeností, sdílení informací a přijímání nových technologií a inovací. To je nezbytný předpoklad společného profesního rozvoje a zvyšuje kvalitu výuky a učení. Pro zkvalitnění vzdělávacího procesu a usnadnění profesního růstu učitelů je zásadní, aby byli pedagogové vnímaví a přijímali od kolegů konstruktivní kritiku a zpětnou vazbu. Takový přístup umožňuje analyzovat minulé chyby, aby bylo možné se jim v budoucnu vyhnout. Tento princip se odráží v jedné z nejúčinnějších strategií spolupráce učitelů ve vzdělávacím prostoru – zavedení institutu “kritických přátel”, který zahrnuje vzájemné pozorování učitelů během výuky. Pozorování je nejdostupnější a nejrozšířenější metoda pro rozvoj pedagogické praxe. 1.2. Jak funguje vzájemné pozorování? V modelu vzájemného pozorování se rozlišuje pět metod pozorování ve třech fázích: • Setkání před pozorováním: Učitel, jehož hodina je pozorována, seznámí kolegu s plánem hodiny, vysvětlí mu, jakou pomoc očekává, a společně vypracují nebo vyberou hodnotící kritéria. • Účast ve vyučovací hodině: Jedná se o pozorování celého průběhu vyučovací hodiny nebo jednotlivých detailů s podrobným záznamem pozorovaného. • Setkání po skončení výuky: Tato fáze zahrnuje analýzu výsledků pozorování, vyhodnocení a na základě toho úpravy plánu hodiny a jejího průběhu. Před pozorováním: Je třeba zdůraznit, že během schůzky před pozorováním diskutují učitel, který hodinu vede, a pozorující kolega o tom, na co bude výuka zaměřena. Rozhodnou se, čemu by měl pozorující učitel během pozorování věnovat pozornost. Toto zaměření se může lišit v závislosti na profesních potřebách pozorovaného i pozorujícího učitele. Může zahrnovat témata, jako je diferencovaná výuka, skupinová práce, využívání dovedností analytického či kritického myšlení, aspekty konstruktivistické výuky, zapojení žáků, řízení kázně, strategie výuky psaní, přístupy zaměřené na čtení s porozuměním a další. Případně se učitelé mohou rozhodnout pozorovat celkový průběh vyučovací hodiny.
RkJQdWJsaXNoZXIy NzYwNDE=