50 | COSERE 1.7. Kolaborativní postupy – mezioborová spolupráce Piagetova teorie konstruktivismu tvrdí, že lidé vytvářejí znalosti a formují významy na základě svých zkušeností. Teorie se týká učení, vyučovacích metod a cílí do reformy vzdělávání. Dvěma klíčovými složkami, které vytvářejí konstrukci nových znalostí jedince, jsou akomodace a asimilace. Asimilace způsobuje, že jedinec začleňuje nové zkušenosti do starých kognitivních schémat. To způsobuje, že si jedinec vytvoří nové pohledy, přehodnotí to, co bylo dříve přijato, zhodnotí, co je důležité. Akomodace naproti tomu znamená porovnání nových zkušeností s již vytvořeným schématem. Jedinci si představují způsob, jakým svět funguje. Když věci v jeho schématu nefungují, musí se přizpůsobit a přerámovat schéma (TeAchnology, 2024). Konstruktivismus tedy vychází z toho, že jedinec si vytváří vlastní učení na základě zkušeností a následně je porovnává s vlastním mentálním modelem reality, přičemž tento model je založen na minulých znalostech a zkušenostech. Zkušenostní učení je také založeno na významu zkušenosti v procesu učení, ale na vědomou účast na vytváření znalostí je kladen menší důraz než v případě konstruktivismu. Méně se zaměřuje na jednotlivé příklady zkušeností, které přerůstají v učení, a více na nepřetržitý proces vývoje, který usnadňuje proces reflexe a aktivní experimentování. Stručně řečeno: “Zážitkové učení je konstruktivistická teorie učení definovaná jako ‘učení se v praxi’. Žák je aktivním účastníkem vzdělávacího procesu a učí se prostřednictvím nepřetržitého cyklu zkoumání, reflexe, analýzy a syntézy” (Bartle, 2015). Víte však o vztahu této pedagogické teorie k mezioborové spolupráci?
RkJQdWJsaXNoZXIy NzYwNDE=