COSERE | 157 Mentor by měl být schopný učitel, který by měl mít (volně podle Jonson, 2008): • Schopnost předávat efektivní výukové strategie. • Znalost učebních plánů, které se mají vyučovat. • Schopnost aktivně naslouchat. • Schopnost otevřeně komunikovat s mentee. • Citlivost k potřebám mentee. • Schopnost vést mentee nedirektivním způsobem a ponechat mu volnost výběru různých stylů. • Schopnost pečovat a poskytovat podporu bez hodnocení. Každý mentor by pak měl mít přístup k supervizi a dalšímu vzdělávání. Vzdělávání mentorů není ve školských systémech vždy jasně definováno, ale předpokládá se víceletý výcvik se supervizí. Úspěšný mentoring Publikace o mentoringu obvykle zdůrazňují následující podmínky úspěšného mentoringu: • Navázání vztahu mezi mentorem a mentee. Tento vztah je založen na dobrovolnosti a důvěře. Jde o partnerský a učící se vztah. Z hlediska délky trvání bývá vztah střednědobý až dlouhodobý v závislosti na dosažení cílů. • Stanovení konkrétních mentorských cílů. Cíle mentorského vedení obvykle určuje mentee (po dohodě s mentorem), ale určitým způsobem lze zohlednit i potřeby organizace, např. když škola potřebuje, aby se učitelé zlepšili v určité oblasti (Lazarová et al., 2016). • Různorodé metody vedení. Proces mentoringu, používané postupy a pracovní techniky se liší v závislosti na cílech, kontextu, potřebách a stylu učení mentee, stejně jako na zkušenostech a kompetencích mentora. Mezi základní pracovní nástroje a dovednosti mentora patří aktivní naslouchání, pozorování výuky, vedení rozhovoru, poskytování zpětné vazby, využívání různých technik a nástrojů pro zpestření spolupráce a zvýšení efektivity (např. hodnotící dotazníky apod.). (A Learning, 2010; Jonson, 2008; Lazarová et al., 2016). • Hodnocení mentoringu. Mentoring musí být účinný. Účinnost mentoringu hodnotí mentor společně s mentee průběžně i po ukončení spolupráce. Je třeba zdůraznit, že každý mentor pracuje jinak, podle svých schopností a možností, ale dodržuje hlavní zásady úspěšného mentoringu.
RkJQdWJsaXNoZXIy NzYwNDE=