COSERE | 33 Zapojené pozorování (pozorovatel v roli žáka) Při “zapojeném” pozorování učitel nezůstává vnějším pozorovatelem, ale plně se ponoří do situací, které se snaží poznat. Cílem pozorovatele je posoudit, nakolik žáci rozumí látce a pokynům, které jim učitel poskytuje, a zda mají o dané téma skutečný zájem. Tato metoda v podstatě hodnotí výuku z pohledu žáků. Sebepozorování Tato metoda pomáhá učitelům zlepšit jejich schopnost objektivního sebehodnocení a rozpoznání silných a slabých stránek vyučovacího procesu. Aby byla zajištěna objektivita sebepozorování, měl by si učitel předem vypracovat schéma sebepozorování, které mu bude sloužit jako vodítko při hodnocení jím vedené vyučovací hodiny. Sebepozorování se stává objektivnějším a hodnotnějším, když přítomný učitel hodnotí vyučovací hodinu na základě sebepozorovacího schématu. Na závěr hodiny je zásadní analyzovat, zda se hodnocení obou učitelů – pozorovaného i pozorujícího – shodují. Zvláštní pozornost by měla být věnována prvkům, které mohou být hodnoceny odlišně. Rozvoj dovedností vzájemné podpory učitelů má velký význam pro zlepšení vzdělávacího procesu a podporu profesního růstu každého učitele. Takové kolegiální vztahy jsou předpokladem úspěšného fungování školy a tvoří základ její prestiže a kvality. Silná a kvalitní škola je zárukou výchovy vzdělané a morálně bezúhonné generace, která bude zajišťovat sílu země.
RkJQdWJsaXNoZXIy NzYwNDE=